Problémy s odbavením zásilek z vlastního e-shopu dovedly kamarády Patrika Babince a Konstantina Margaretise na novou cestu. Dnes zajišťují kompletní logistiku pro obchodníky, které při rychlém růstu trápí podobné problémy – neschopnost rychle přizpůsobovat interní procesy, a udržet tak kvalitu svých služeb i ve větších objemech.
Prvotní nápad nakoplo vítězství v soutěži Brilliant Young Entrepreneurs a prémie, kterou za první místo mladí nadšenci získali. Investovali ji do pronájmu prvního skladu, pořízení několika regálů a v roce 2015 i do samotného založení Skladonu.
„Když jsme začínali v distribučním centru v Mošnově a zaměstnanci neměli, jak se k nám dostat, Moravskoslezský kraj bleskově zareagoval. Do dvou týdnů vyhověl naší žádosti o zřízení potřebné autobusové linky,“ pochvaluje si podporu Margaretis.
Dnes Skladon zajišťuje obchodníkům outsourcing kompletní logistiky. E-shopy tak zbavuje veškerých starostí se skladováním, balením i expedicí zboží. Vloni firma vyexpedovala pět milionů kusů zboží pro více než sedmdesát společností, mezi něž patří třeba Kilpi, Skinners nebo nanoSPACE. Do tří let chtějí Babinec s Margaretisem rozšířit síť jejich center do sedmi zemí a do pěti let navýšit obrat na 2,5 miliardy korun.
„Před čtyřmi lety jsem si uvědomil, že věnovat se čemukoli jinému než řešení klimatické krize je plýtvání časem. Pokud tuto výzvu nevyřešíme, tak naše děti čeká katastrofa,“ říká sedmadvacetiletý Mikuláš Hurta. S tímhle vnitřním přesvědčením opustil ředitelskou pozici ve velké společnosti, založil Nilmore a oslovil české univerzity s jediným přáním: vyvinout nové textilní materiály, které budou recyklovatelné, udržitelné, cirkulární a které najdou široké využití.
Byznys rozjeli naplno teprve minulý rok. „Už během prvních pár měsíců jsme vygenerovali obrat milion korun. Letos pokračujeme v evropské expanzi a rozšiřování týmu,“ hlásí mladý podnikatel.
Díky tříleté spolupráci s odborníky firma na trh vyslala čtyři unikátní materiály vyráběné z kukuřičného škrobu, recyklované bavlny či oceánského odpadu. „Jako první firma na světě jsme vyvinuli plně cirkulární textil,“ podotýká Hurta.
Dnes Nilmore prodává oblečení, bytový textil a ochranné pracovní pomůcky. Koncoví zákazníci mohou po libovolné době produkty vrátit na jednom z desítek sběrných míst a firma je recykluje do nových, stejně kvalitních produktů. „Naším cílem je nahradit konvenční materiály cirkulárními v celosvětovém měřítku, a tím změnit textilní průmysl směrem k udržitelnosti a souladu s přírodou," dodává Mikuláš Hurta.
O certifikaci zdravotnického prostředku pro své neurorehabilitační kostky se uchází i další severomoravský startup Proxyqube. „Kufřík se sadou šest centimetrů velkých kostek slouží jako pomůcka všem lidem, kteří mají problémy se správným fungováním mozku,“ popisuje šéf projektu ProxyQB Petr Nilius.
Jako klinický psycholog pomáhá pacientům s rozvojem rozumových schopností, které se v důsledku rozdílného vývoje mozku mohou vyvíjet pomaleji, nebo lidem, kterým kognitivní funkce nefungují efektivně kvůli úrazu nebo nemoci mozku.
Právě z jeho praxe vzešla před více než deseti lety myšlenka na vývoj rehabilitačního systému. „Scházel nám dostupný kognitivně rehabilitační nástroj, který by skloubil koncept zážitkové pedagogiky pomocí her s neuropsychologií a který by byl použitelný v prostředí JIP, pacienty by provázel po celou dobu léčby a rehabilitoval by ty funkce, které se rehabilitovat mají,“ vysvětluje čtyřicetiletý Nilius, proč se pustil do vývoje.
Projekt zaujal i mezinárodní porotu Excellent Science programu pro výzkum a inovace Horizont 2020, kde získal finanční injekci a do stávajícímu klinickému týmu přizval biomedicínské inženýry i vývojáře softwaru. „Naše kostky jsou totiž opatřeny softwarem, díky kterému je lékař na dálku schopen sledovat výsledky pacientů v reálném čase a podle potřeby upravovat jejich rehabilitační plán,“ vysvětluje Nilius.
Přáním ostravského týmu je doručit kostky do všech velkých nemocnic i ambulancí a zajistit jejich dostupnost pro všechny, kdo je potřebují. Po probíhajícím testování v Česku chce letos na podzim představit ProxyQB za hranicemi.
Unikátní technologii pro digitalizaci a optimalizaci procesu lakování představil ostravský startup SprayVision na německém PaintExpu v roce 2018. Už následující rok dodával první jednotky řadě českých i zahraničních zákazníků. Ozývali se především velcí prodejci barev a automobilky – jedním z prvních zákazníků v Česku bylo Hyundai.
„Dokážeme zákazníkům snížit náklady lepší kontrolou procesů, optimalizací lakovacích parametrů, rychlejší implementací nových projektů a snížením spotřeby barev," vysvětluje spoluzakladatel SprayVision Petr Jahn.
Výhodou digitalizace lakování je podle Jahna i významná úspora času. „Kontrola laku je provedena do jedné minuty a výsledky měření jsou vidět v celé ploše lakování, bez nutnosti sušení barvy.“
Za poslední rok se zákaznické portfolio rozrostlo o řadu globálních hráčů, jako jsou automobilky Toyota, Porsche nebo Lamborghini, ale také výrobci nábytku nebo nárazníků. Další velkou zakázku uzavřel SprayVision s kanadskou Magna International, která vyrábí legendární Mercedesy třídy G a ve svých 300 závodech realizuje projekty pro BMW i Jaguar.
Letos v březnu se SprayVision stal jedním z vítězů globální startupové soutěže Paint the Future, kterého se účastnilo na 250 startupů ze 62 zemí světa. „Počet zákazníků už roste do vyšších desítek. Daří se nám díky tomu držet trojnásobný růst,“ vypočítává Jahn.
Před pár lety nikdo nevěřil, že se z malé garážové firmy stane technologický startup přesahující hranice Česka i Evropy. Dnes mají partnery v 35 zemích světa, starají se o stovky nemocnic a klinik a v počtu prodaných produktů rostou meziročně třikrát. Invent Medical ze severu Moravy je globální jedničkou v oblasti 3D tištěných zdravotnických protetických a ortetických pomůcek na míru.
Vývojový tým sedí v Česku, partnery na výrobu pomůcek hledají po celé Evropě. A záhy jich naberou další desítky i za oceánem. „Brzy získáme povolení na prodej naší největší produktové řady – 3D helem pro děti – ve Spojených státech, jejichž trh je dvakrát větší než zbytek světa. To nám umožní ještě znásobit dosavadní růst,“ říká Jan Rosický, který Invent Medical zakládal spolu se svým otcem Jiřím a společníkem Alešem Grygarem.
Letos doslova převálcovali největší celosvětovou výstavu a kongres OTWorld v německém Lipsku, kde se setkalo na 440 poskytovatelů služeb, výrobců a prodejců v oblasti moderního pomocného materiálu. „Ukázalo se, že 3D tisk se v poměrně konzervativním segmentu protetických a ortetických pomůcek stává mainstreamem a že je to správná cesta. A s radostí jsme si potvrdili, že máme s Invent Medical oproti světu náskok,“ dodává se Jan Rosický. Z Lipska si odvezli několik set kontaktů na zájemce o spolupráci i potenciální zákazníky.
„Vyrostli jsme na Warcraftu a hře Dota,“ usmívají se Michal Noga a Petr Andrýsek, vášniví hráči počítačových her a dnešní spolumajitelé startupu Madmonq. „Hrajeme do noci, jíme nesmysly, pijeme barevná pitíčka plná cukru a k tomu všemu se moc nehýbeme. Tím si bohužel dost často hráči zahrávají se zdravím,“ vysvětluje třiatřicetiletý Andrýsek, proč se rozhodli stigma škodlivosti hraní počítačových her zbořit.
V roce 2017 přišli s nápadem na výrobu nutričního doplňku pro gamery v podobě cucavých tablet bez cukru, barviv a konzervantů. „Chtěli jsme vytvořit přírodní přípravek, který nejen efektivně podpoří soustředění a dodá energii, ale z dlouhodobého hlediska prospěje zdraví,“ říká Andrýsek.
Dnes jejich tablety užívá přes šedesát tisíc hráčů po celém světě, startup jich prodal už tři miliony a jeho letošní obrat se přiblíží pěti milionům eur. V březnu Madmonq získal investici čtyřicet milionů od společností Scale International, Reflex Capital a Presto Ventures a oznámil i navýšení investice od francouzského pokerového hráče Bertranda „ElkY” Grospelliera a Twitch streamera z Nizozemska Lexe Veldhuise. „Naší misí do roku 2030 je, aby se hráči starali o své tělo, stejně jako se starají o svůj hardware,“ dodávají Michal Noga a Petr Andrýsek.
Zakladatel startupu Discidius Erich Sikora z Jablunkova se svým týmem vyvíjí unikátní aplikaci, která díky hlasové analýze a umělé inteligenci umožňuje „číst“ z hlasu. „V roce 2018 jsem poznal lékaře, jehož studie se věnovaly analýze lidských emocí pomocí hlasu,“ popisuje. Protože ho zajímala i péče o zákazníky, rozhodl se pro vývoj produktu, který by ulevil přetíženým operátorům v call centrech. „V tomto oboru je kvůli stresu vysoká fluktuace a naše aplikace umožní nejen snížit odchodovost, ale hlavně přispět k duševnímu zdraví operátorů.“
Pro svůj nápad získal hned na startu investici 800 tisíc eur. Do týmu přizval dnešní šéfku produktu Veroniku Krobovou, která měla bohaté zkušenosti z call centra, a s týmem odborníků začali vyvíjet software, který rozpoznává nejen emoce, ale i důvěru v hlase či celkový sentiment hovoru.
„Dokážeme detekovat i nevhodná slova, skákání do řeči, rychlost reakce na podněty. Rozpoznáme tak včas pokles kvality hovoru a umíme zhodnotit, zda operátor potřebuje například oddech, školení či motivaci, a ve výsledku tak dokážeme zabránit zhoršení nebo i ztrátě operátora,“ upřesňuje Sikora. Klientům nabízí nejen úsporu času manažerů call center, ale i efektivnější dopad telefonních hovorů, například v podobě vyšších prodejů.
Před dvěma lety Discidius otevřeli ve spolupráci se společností The Sourcing Hub obchodní zastoupení ve Velké Británii, letos novou pobočku v Ostravě. „Po Anglii plánujeme další expanzi do Německa a Španělska, která bude vyžadovat přidání nových jazyků,“ doplňuje Sikora.
„Vodík je nejsilnější selektivní antioxidant, má protizánětlivé a regenerační účinky, které medicína začíná teprve objevovat,“ říká s odkazem na české i světové studie David Maršálek, zakladatel skupiny H2 Global Group.
Skupinu zakládal v roce 2021 v Ostravě, o potenciál vodíku se ale začal zajímat už před jedenácti lety po absolvování Business School v irském Dublinu. Zatímco jiní inovátoři se zabývají využitím vodíku v oblasti energetiky a mobility, on vidí jeho budoucnost v medicíně a biochemii, v kosmetice, zemědělství či ve sportu. A H2 Global Group má podle něj nakročeno k miliardovému byznysu.
Založení skupiny předcházela letitá spolupráce s mezinárodními kapacitami, Univerzitou Palackého v Olomouci či Ústavem experimentální medicíny, kde byl objeven léčebný přípravek s využitím molekulárního vodíku. „Ten by měl sloužit k prevenci a léčení zánětlivých a degenerativních onemocnění. Na trh jsme uvedli již několik přípravků s využitím této technologie a na dalších pracujeme,“ podotýká Maršálek.
Jeho tým vyvíjí a vyrábí doplňky stravy, kosmetiku, a především speciální H2 generátory s využitím patentované technologie, určené mimo jiné také k inhalování molekulárního vodíku a obohacování vody. V Ostravě nedávno založili výrobní, vývojové, vzdělávací a servisní centrum Molecular Hydrogen Medical Technologies, které se prý jako první a jediné v Evropě specializuje na využívání vodíku v lázeňství a medicíně. „V rámci našich výzkumných a vývojových aktivit pracujeme na tom, aby naše unikátní generátory byly brzy využity v systému veřejného zdravotnictví, jako je tomu například v Japonsku, kde je vodík registrován jako medicinální plyn,“ uvádí Maršálek.
O financování projektu se stará investiční společnost Molecular HydroGEN Investment Group z portfolia skupiny, která chystá další emisi vodíkových dluhopisů a jedná s investory.
Elektro MAR vznikl v roce 2015, a nejen proto není typickým startupem. Jeho majitel Josef Pavelka totiž do stejnojmenné firmy nastupoval už v roce 1995 jako student-programátor. Když původní Elektro MAR spolkla nadnárodní společnost, firma zanikla. V roce 2015 Pavelka odešel, obnovil zaniklé ochranné známky a založil v Ostravě nový, a jak sám říká, „mladý a dynamický“ Elektro MAR.
Plynule navázal na čtvrt století zkušeností, zbavil se korporátního balastu a s partou 20 kolegů dnes nabízí zákazníkům služby v oblastech automatizace, robotizace a strojového vidění, ale i montáž kamerových systémů, tepelných čerpadel nebo fotovoltaických elektráren.
Polovinu stomilionového obratu Elektro MARu obstarává „propojení energetiky a průmyslu“. Tým programátorů dokáže sjednotit odlišné řídicí systémy pro výrobní linky, rozvodny, klimatizace nebo budovy. „Většina velkých firem má pro každý svět jiný řídicí systém. „My průmysl, energetiku a budovy dokážeme propojit a zobrazit operátorům data a hodnoty v jedné vizualizaci. Získali jsme díky tomu spoustu zakázek,“ říká Pavelka.
Rychlý růst Elektro MAR zvládl i s podporou Moravskoslezského inovačního centra i města Ostravy, které firmě prodalo parcely v areálu MSIC. Vedle nového firemního sídla chce Pavelka postavit Centrum transferu technologií – malý inkubátor pro mladé a rozvíjející se startupy. „V budoucnu bych se chtěl zabývat investováním času, energie i peněz do začínajících firem,“ plánuje.
Ostravský projekt Viderai chce změnit medicínu pomocí strojového učení a algoritmů. Vyvinul softwarový systém, který umí na snímcích oka detekovat poruchy předznamenávající vážné choroby, určit jejich počet, velikost i umístění a sledovat jejich vývoj v čase.
Dokáže tak zachytit zrak ohrožující choroby už v rané fázi. Mezi nejčastější diagnózy patří cukrovka a věkem podmíněná makulární degenerace – závažné onemocnění sítnice, které je nejčastější příčinou těžké ztráty zraku u starších lidí.
„Aplikací softwaru uvolníme ruce specialistům pro včasnou léčbu, která tak v řadě případů zachrání pacienty před oslepnutím,“ popisuje spoluzakladatel projektu Viderai Jiří Tomšej.
Na vývoji softwarového nástroje spolupracuje s týmem, do kterého patří špičky české oftalmologie. Projekt má podporu výzkumného, vývojového a inovačního centra IT4Innovations, Technologické agentury ČR, MSIC i Moravskoslezského kraje.
Cílem je, aby se vyšetření očního pozadí stalo běžnou součástí rutinního vyšetření u lékaře, podobně jako měření tlaku, EKG či odběr krve. V květnu Viderai spustil pilotní testování softwaru v nemocnicích v Havířově a v Ostravě. „Výsledky jsou pozitivní,“ usmívá se Tomšej. Letos chce software certifikovat jako zdravotnický prostředek v Evropě i v USA.